Velká část bytů v panelových domech má „klasickou“ dispozici: obývací pokoj, ložnici pro rodiče, dětský pokoj, kuchyň a příslušenství. Pro rodiny s dětmi ideální. Jaké využití však dát pokojíčku, až děti dospějí a opustí rodné hnízdo?
„Odchod dětí z domova je pro rodiče velkou změnou a chvíli to trvá, než se s ní vyrovnají. Určitě není nic proti ničemu držet zpočátku bývalý dětský pokoj v nezměněném stavu a dát tím dítěti pocit, že se může případně vrátit, kdyby bylo nejhůř. Nicméně v okamžiku, kdy dítě začíná žít svůj vlastní život, má vážný partnerský vztah nebo zakládá rodinu, by měli rodiče zvážit rekonstrukci dětského pokoje a jeho přestavbu například na pracovnu nebo hostinský pokoj. Vést společenský život je v tomto věku důležité,” objasňuje klinická psycholožka Danuše Jandourková.
V co tedy změnit bývalý dětský pokoj? Nechte se inspirovat ostatními. Podle výzkumu Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) mezi rodiči ve věku 50–65 let mění Češi nejčastěji dětský pokoj na hostinský (21 %) nebo na druhou ložnici, protože manželé či partneři chtějí mít každý svou (16 %). Část rodičů ho zrekonstruuje na pracovnu (14 %) a někteří ho změní v šatnu či místnost pro odkládání věcí (4 %). 
květen 2021, N=500 (ve věku 50–65 let), Instant Research
Rekonstrukce od podlahy
Odchod dětí však není jen impulsem pro hledání nové funkce dosavadního dětského pokoje. „Poměrně velká část rodičů, téměř pětina, se na další společný život jen ve dvou hodlá připravit ‚z gruntu‘ a tuto situaci využije k celkové rekonstrukci bydlení. Rekonstrukce od podlahy přitom vyjde na několik stovek tisíc. Stavebko je tak ideální nástroj, jak tyto úpravy financovat – ať již z úspor, nebo úvěrem. Ostatně jedním z nejčastějších účelů, na které stavební spořitelny půjčují, jsou právě rekonstrukce či modernizace bydlení,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Aby se nám dobře bydlelo i v penzi
Rekonstrukce po odchodu dětí bychom měli využít i k úpravě bytu tak, aby se nám v něm dobře žilo i v pozdním věku. Je totiž důležité myslet na tyto úpravy ještě v době, kdy na to máme fyzickou sílu a finanční prostředky.
A řada z nás si to uvědomuje. Podle výzkumu AČSS polovina Čechů ve věku 50–65 let uvažuje, že provedou rekonstrukci bytu či domu, aby v něm mohli pohodlně žít i v pozdním věku.
Nutnost uzpůsobit si bydlení na stáří potvrzují i architekti: „Pokud jsme na to, že v bytě či domě prožijeme stáří, nemysleli již při jeho koupi, je dobré se při pozdějších rekonstrukcích zaměřit zejména na tři oblasti, které nám zvýší komfort bydlení v pozdním věku. Jsou to hygiena, spaní a vaření. S tím souvisí například pořízení sprchových koutů, které jsou pro seniory vhodnější než vana,“ říká Josef Zumr z ateliéru Zumr architekti a doplňuje: „V případě rekonstrukce kuchyně doporučuji zvolit vyšší kuchyňskou linku a snadno dostupné skříňky. Samozřejmostí by mělo být vybavení spotřebiči, které usnadní život, jako je myčka nebo mikrovlnná trouba. A pokud neděláme větší rekonstrukce, pomůže alespoň výměna nábytku – například je dobré pořídit si vyšší postele, ze kterých se lépe vstává.“
Rekonstrukce chtějí Češi nejčastěji financovat z úspor. K tomu se výborně hodí stavební spoření. „Stavebko jako výhodná forma spoření je určena pro každý věk – rodiče ho zakládají pro děti, aby jim ulehčili start do života. Na začátku produktivního věku spoříme, abychom si usnadnili cestu k ideálnímu bydlení, a později pomůže stavebko jako vhodný finanční základ pro rekonstrukce spojené s přípravou bydlení na stáří,“ říká Jiří Šedivý z AČSS. „Stavebko vychází ve všech parametrech jako ideální varianta bezpečného spoření, a to díky optimálnímu mixu doby spoření, výše zhodnocení a státní podpory. Podstatné je, že stavebko dlouhodobě překonává inflaci,“ uzavírá Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Text: Jiří Šedivý, Asociace českých stavebních spořitelen
Foto: archiv redakce Bydlení mezi panely
