Pro zateplení fasády bytových domů se nejčastěji používá minerální vata nebo polystyren (EPS). Investoři se proto často ptají, který z nich si mají ideálně vybrat. Čím dál častěji se stává první volbou minerální vata. Oproti polystyrenu totiž vyniká svou nehořlavostí. Navíc účinně tlumí hluk, což je v městském prostředí obrovský bonus.
Hlavním důvodem, proč u bytových domů zvolit minerální izolaci, je ale požární bezpečnost. Minerální vata je nehořlavá, a v případě požáru tak nehrozí, že se bude oheň šířit do vyšších pater po fasádě domu.
„Mnoho investorů proto upřednostňuje minerální vatu před polystyrenem, a to i v případě nízkopodlažních budov. Pro budovy nad 22,5 metru výšky, což jsou obvykle osmipodlažní domy, je minerální izolace povinná,“ říká architektka Marcela Kubů.
Minerální vatu si pro bytový projekt „Nová Nuselská“ vybrala i společnost Trigema. Její stavbyvedoucí Jan Kankrlík popisuje ve videoreportáži „Jak zateplit bytový dům“ hlavní důvody volby minerální vaty.
VIDEO: Jak zateplit bytový dům: vata, nebo polystyren?
Ochrana před požárem
Ochrana obyvatel domů před možným požárem nebyla jediným důvodem volby minerální vaty. Dalším důvodem jsou akustické vlastnosti minerální izolace.
„Vata výborně pohlcuje hluk. Ve vedlejší ulici jezdí tramvaje a pro budoucí majitele to tak bude vítaná hluková clona, která vytvoří klidný vnitřní komfort,“ říká Jan Kankrlík, stavbyvedoucí společnosti Trigema.
Tloušťka izolace by měla být alespoň 16 cm či více
Kvalitní zateplení budovy navíc šetří peníze majitelům bytů. Tepelný komfort souvisí hlavně s tloušťkou použité fasádní izolace. Ta zajistí, že v zimě teplo z bytu neuniká a v létě naopak zabrání průniku horka zvenčí. Obyvatelé tak ušetří nejen za otop, ale i chlazení bytů v horkých letních měsících.
„Odborníci doporučují použít na fasádu alespoň 16 cm izolace, ale z hlediska budoucích energetických úspor se vyplatí i více. Cena izolace v celkových nákladech na zateplení domu není nikdy tou nejvyšší položkou, a proto se nevyplatí na ní šetřit,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.
Nadstandardní zateplení bylo provedeno i na bytovém domě „Nová Nuselská“, na kterém jsou použity různé tloušťky minerální izolace, čímž je vytvořena zajímavá členitá a plastická fasáda. Hlavní izolant je v tloušťce 180 mm a na různé fasádní prvky se používá 280 mm izolace.
Vata v zimě drží teplo uvnitř a v létě horko venku
Zateplení minerální izolací pomáhá i proti přehřívání v letních vedrech, protože chrání zdivo před akumulací tepla, které by prostupovalo do interiéru. Majitelé bytů tak ušetří za nákladnou klimatizaci.
„V letních obdobích funguje izolace na výbornou. Když se vyvětrá jen ráno a během denního úpalu se nevětrá, tak v bytech teplota téměř nekolísá,“ dodává Jan Kankrlík.
Hutnost minerální vlny chrání proti požáru a hluku
Jako zdánlivá nevýhoda minerální vaty se může jevit její vyšší hmotnost, ale to je jen zdání. Izolace je totiž vyrobena z hutných přírodních surovin, jako jsou kámen nebo sklo, a díky tomu je přirozeně nehořlavá, ekologická a dlouhodobě stabilní.
„Obyvatele domu hmotnost izolace nijak neomezuje, naopak, díky vyšší hmotnosti minerální vata zajistí ochranu proti hluku a tepelnou kapacitu, která v létě oddálí prohřátí stěny pod izolací,“ dodává architektka Marcela Kubů.
Minerální vata odolá UV záření, při vystavení slunci se neznehodnotí
Na rozdíl od polystyrenu je minerální vata navíc odolná i vůči UV záření, a proto ji není nutné na stavbě chránit před slunečním svitem, na rozdíl od polystyrenu, který se může zkroutit a ztratit své izolační vlastnosti.
To ocení zejména stavitel během výstavby, ale i investor, který si může být jistý, že izolační materiál bude mít stabilní vlastnosti i desítky let po vlastní realizaci.
„S polystyrenem máme špatnou zkušenost: když ho náhodou nezakryjeme na sluníčku, tak se dokáže zkroutit, což se nám u minerální vaty nikdy nestalo,“ říká Jan Kankrlík.
Minerální vata umožňuje stavbám „dýchat“
Minerální vata má výhodu i při aplikaci na fasádu domu, protože je paropropustná, takže umožňuje prostup vlhkosti a nežádoucích vodních par z interiéru.
Stavba tak může v případě novostaveb přirozeně vysychat, což je při dnešním tlaku na rychlost výstavby velkou výhodou oproti zateplení polystyrenem. Pro majitele bytů to navíc znamená jistotu, že vodní páry se z interiéru dostanou snadno ven, a nebude tak hrozit vznik plísní.
„Vata má určitě lepší paropropustnost než polystyren, což nám výrazně pomáhá při vysychání vnitřní stavby,“ dodává Jan Kankrlík, stavbyvedoucí společnosti Trigema.
Jaká je rada na závěr?
Vždy se vyplatí vybrat ověřenou firmu, byť třeba dražší. „Řešit reklamace či vady u levného, ale nekvalitního dodavatele může být zpětně velmi obtížné. Případné nedostatky se totiž mnohdy objeví až po delší době,“ uzavírá architektka Marcela Kubů.
Text a foto: AVMI
