Správu družstevních domů ještě do nedávna pevně drželi ve svých rukou senioři, kteří v domě žili i několik desítek let. Doba se ale změnila a už o pozice v předsednických postech zájem nemají. Hovoříme s Martinem Krohem, předsedou SBD Praha, a Společnosti pro rozvoj bydlení.
Pane předsedo, co je hlavní důvod?
Jde o stále náročnější práci, kterou komplikují nové povinnosti a nároky na členy statutárních orgánů, například zpřísňující se pravidla GDPR či BOZP nebo blížící se povinná obsluha datových schránek od roku 2023. K tomu je třeba přičíst stále náročnější komunikaci se členy bytové korporace SVJ i BD, časovou náročnost na výkon funkce, která často není adekvátně ohodnocena, a ještě navíc není vždy přijímána s pochopením či dokonce uznáním ze strany sousedů.
Oproti minulým letům se musí řešit řada věcí, a navíc elektronicky, i to je tedy důvod, jak říkáte. Co všechno musí správci domů dělat? Srovnání současné správy bytových domů s dobou o generaci mladší, tedy minus asi dvacet let, by asi bylo hodně zajímavé. Některé aspekty jsem už zmínil, jiné novinky teď přináší transpozice povinností v oblasti úspor energií, kde v tomto případě bude zapotřebí podle mého názoru ještě více propojit data o spotřebě energií s daty o členech korporace. To už bude vyžadovat poměrně sofistikovaný systém s náročnou komunikací.
Pomoc nabízejí správcovské firmy, ale malá družstva si je těžko mohou dovolit, co poradíte?
Tady je každá rada těžká, protože členem statutárního orgánu bytového družstva musí být člen bytového družstva. Za současné situace bych volil takového správce, který dokáže sejmout větší část břemena za zvolený statutární orgán. Osobně se přimlouvám i za legislativní změnu, která by umožnila pověřit výkonem funkce statutárního orgánu i v tomto případě nečlena družstva.
Mohou družstva, která nebudou mít samosprávu zaniknout? Co je vůbec čeká?
V první řadě výzva soudu k řešení, případně určení opatrovníka. Rozhodně však doporučuji všem členům družstva vyvinout alespoň základní aktivitu k nalezení schůdného řešení, ideálně v komunikaci se správcem bytového domu.
Situace je kolem správy družstevních domů velmi nejistá, mnohde možná až kritická, jaký bude podle vás v tomto segmentu bydlení příští rok?
A vidíte, ono to asi bude rozdílné lokalita od lokality. V oblasti Prahy stále ještě nevnímám situaci jako kritickou. Napadá mě, že možná i tohle je jeden z důvodů, proč u výstavbových bytových družstev přetrvává ponechání zakladatelů bytového družstva v roli statutárního orgánu. Možná i proto, že reporting vůči financující bance je přeci jen o poznání náročnější než běžná správa a provoz bytového domu.
Kde je řešení?
Myslím, že bude třeba otevřít cestu pro profesionální výkon funkce statutárního orgánu bytového družstva i pro nečleny družstva. Je to trend, který by měla legislativa včas zohlednit. Zatím jsem svědkem spíše neuváženého postupného omezování družstevní samosprávy, na které byla funkce bytových družstev historicky založena. Snad to brzy pochopí ti, kteří mají bytové družstvo primárně za podnikatelský subjekt. Tím bytová družstva v drtivé většině opravdu nejsou.
Text: Táňa Pikartová, foto: archiv redakce
