Žanetě je teprve čtrnáct let. Stará se o ni a vychovává ji její starší sestra Eliška. Žaneta nemá úplně šťastný osud. S jejím příběhem oslovila pořad Jak se staví sen Martina Šmuková, zakladatelka Nadačního fondu Pink Bubble, který pomáhá mladým lidem, jimž onkologické onemocnění zkomplikovalo život. Do designové proměny se tentokrát vrhli Andrea s Markem.
Žaneta chodí do osmé třídy. Nevychovává ji ani maminka, ani tatínek, ale už čtyři roky se o ni stará její osmadvacetiletá sestra Eliška.
Každá má vlastní pokoj
Bydlí spolu v městském bytě v Jirkově. Eliška pracuje jako telefonistka. Každá z nich má svůj pokoj. V bytě je ještě malá kuchyň, chodba a koupelna. Kuchyň není velká, a navíc zde chybí úložné prostory. Chybí tady také myčka, kterou by si holky moc přály. Kromě toho by měly radost z čehokoli.
Chybí hlavně úložné prostory
Žanety pokoj mají jediný hotový – jedná se o dárek od jiné nadace. V bytě chybí hlavně úložné prostory, chtělo by to nové podlahy a určitě novou kuchyň. Žaneta hraje na klávesy a maluje, také ráda sportuje, ale to kvůli nemoci nemůže. Eliška ráda čte, kouká na filmy a také maluje.
Ideální výzva pro Marka a Andreu
Ze sportu se Žaneta věnuje plavání. Společně často chodí na procházky. Vlastně nemají žádný obývák, kde by mohly trávit čas spolu – většinou si povídají a řeší všechny věci v jedné z ložnic. To bude ideální výzva pro Marka a Andreu.
Hra o centimetry
„Bylo jasné hned od začátku, že větší proměnou projde kuchyň a předsíň. V souvislosti s předsíní jsme ale od začátku zvažovali i rekonstrukci sousední koupelny a WC, které byly v totálně nevyhovujícím stavu. I když to byla hra o centimetry, byli jsme přesvědčeni, že i malá změna dispozice může znamenat velký funkční přínos,“ poznamenávají architekti Marek a Andrea.
Zásadní problém
Zásadní problém architekti viděli hlavně v prostoru předsíně a navazujícího WC a koupelny. Tam bylo prostoru hodně málo, a nebyl navíc úplně dobře využitý. V kuchyni to bylo podobné. Věděli, že s prostorem lze pracovat lépe. Problémy vznikly především při rekonstrukci koupelny, kde se původní zdivo ukázalo být v horším stavu, než architekti doufali.
Časový pres
„Tím jsme se dostali do lehkého časového presu. Zvažovali jsme původně větší využití stěrky, zejména na podlahu. To bychom ale v takto omezeném čase už zkrátka nezvládli kvůli nutným technologickým přestávkám,“ hodnotí situaci architekti.
Hodně moderní proměna
„Proměna je hodně moderní – troufáme si říct tak, jak si to holky přály. Od začátku hodně mluvily o uzavřených skříňkách, minimalismu, moderních vychytávkách. Tohle všechno jsme měli v hlavě. I proto zvítězilo velmi minimalistické neutrální schéma světlé stěrky a bílé. To jsme „rozbili“ jen výraznou červenou na dveřích a vinylem v dřevodekoru na podlaze. Vyhráli jsme si pak spíše s malými detaily, jako jsou například zajímavá svítidla, bílé kuchyňské spotřebiče nebo designové vypínače. Zkrátka – méně je někdy více.“
Text: Filip Budák
Foto: PRIMA
Ing. Andrea Hylmarová
Andrea vystudovala mezinárodní obchod na VŠE. Poté, co propadla designu, absolvovala diplomové studium na pražské DesignŠkole. Interiérovému designu se naplno věnuje od roku 2011. Při navrhování je pro ni středobodem klient a jeho důkladné poznání. Baví ji posouvání vlastních hranic a proces neustálého učení. Má ráda stylově čisté, lehce noblesní a maximálně funkční interiéry.
Ing. Andrea Hylmarová
a Ing. Marek Povolný
Ing. Marek Povolný
Vystudoval ČVUT, Fakultu stavební, obor pozemní stavby a architektura. Marek je velmi zkušený a uznávaný architekt. Své profesi se věnuje už dvacet let. Má za sebou velké množství úspěšných realizací. Jeho přístup je moderní, ale musí vycházet z potřeb klienta a nesmí popírat jeho osobnost. Jeho motto zní: „Nedělit estetiku a funkčnost.“