Cesta ke splnění klimatického plánu v hustě osídlených oblastech tkví v rozmanitosti paliv, která si sami produkujeme, nikoli pálení fosilního plynu uprostřed města. Povídali jsme si na téma ekologie a klimatického plánu s Martinem Brůhou, regionálním ředitelem skupiny Veolia Energie a ředitelem Pražské teplárenské, který soustavu dálkového vytápění v Praze přirovnává k síti životodárných tepen v lidském těle.
Povídáme si o tom, jak vytápět Prahu, a neustále se přitom točíme kolem ekologie, proč?
Způsob, jakým budeme vytápět své domácnosti, hraje velkou roli v rozhodování o budoucím zdraví obyvatel měst. Praha je jedním z nich. Je napojena na dálkové vytápění, teplo do ní proudí přivaděčem ze zdroje vybudovaném mimo samotné město. O síti dálkového vytápění obecně můžeme mluvit jako o tepnách, kterými proudí život do domovů, kanceláří, výrobních budov, škol, nemocnic i úřadů. Díky nim je nejen naše hlavní město o mnoho napřed před jinými evropskými metropolemi, ale zároveň i zdravým místem pro život.
To Češi vždy rádi slyší, že jsou v něčem napřed před ostatními vyspělými zeměmi, zvláště s ohledem na komunistický režim, kdy jsme jen se smutkem a lítostí hleděli směrem na Západ, jak nám ujíždí vlak. V čem jsme je předstihli?
Energie je v Pražské kotlině rozváděná tepnami teplárenské soustavy, které jsou napojeny na 34 kilometrů dlouhý externí tepelný napáječ. Pro Prahu to znamená čistý vzduch a stovky komínů, které nikdy nemusely být postaveny. Pražané by ale měli být ostražití a sledovat konání svých zástupců na radnicích, aby nedocházelo k odpojování od této v Evropě jedné z nejrozsáhlejších tepelných soustav. Každý odpojený dům, každá čtvrť znamená pomalou destrukci soustavy a nutnost nahradit chybějící teplo lokálním zdrojem, který bude vypouštět emise přímo v pražském intravilánu.
Ano, ale dnešní kotle spalují převážně plyn, který je poměrně čistým palivem. Proč bychom se ale měli přepojování na plynové kotle v hustě osídlených aglomeracích vyvarovat?
Nahrazování dálkového tepla výhradně spalováním zemního plynu je zvláště pro Pražskou kotlinu nebezpečné a zcela v rozporu s klimatickým plánem metropole. Plyn je fosilním palivem, stejně jako uhlí a z dlouhodobého pohledu je tento způsob vytápění uvnitř měst neudržitelný. Městským částem, které se rozhodnou pro takovou cestu, hrozí, že jejich stamiliónové investice budou zmařeny a za deset let budou nuceny hledat novou cestu a znovu investovat obrovské částky do nových technologií.
Můžete to nějak kvantifikovat? Co by to pro Pražany znamenalo?
Dálkové vytápění je jedinou cestou, jak dlouhodobě splnit klimatický plán v metropoli. Úplným nahrazením sítě tepen dálkového vytápění domovními nebo blokovými kotelnami by se zhoršila emisní situace téměř na polovině rozlohy Prahy. Uvnitř hlavního města by se tak vyprodukovalo až 207 tun emisí oxidů dusíku ročně a nízké komíny domovních kotelen by nedokázaly dostatečně rozptýlit spaliny do ovzduší. To znamená, že téměř polovina Prahy by začala dýchat horší vzduch.
Zhoršení smogové situace v hlavním městě je vážný problém, hovoří pro pražskou teplárenskou soustavu ještě další argumenty?
Síť teplárenských tepen je průběžné inovována, což nám umožňuje dýchat násobně méně oxidů síry, dusíku, oxidu uhelnatého a tuhých látek. Proudí jimi také energie z odpadu, který by jinak skončil na skládkách. Zdrojem je Zařízení pro energetické využití odpadů Malešice (ZEVO). Ročně zpracuje 31 tisíc vagónů komunálního odpadu z celé Prahy a díky síti teplárenských tepen vyhřeje 20 tisíc domácností a několik průmyslových areálů.
Pokud tomu rozumím dobře, jde o to najít komplexní řešení. Existuje cesta, jak přejít od uhlí k opravdu čistým palivům, aniž bychom museli ve městě pálit plyn?
Postupný přechod na čisté a obnovitelné zdroje paliva připravujeme v rámci skupiny Veolia, a to nejen v Praze. Plyn v tomto plánu hraje jen přechodnou roli, v rámci celé skupiny hledáme cesty, jak fosilní paliva nahrazovat biomasou a dalšími obnovitelnými zdroji. Velmi perspektivní je energetické využívání odpadů, ať už je to kromě výše zmíněného komunálního odpadu likvidace kalů anebo odpadní teplo z čistíren odpadních vod. Naším cílem by tedy mělo být využít dobře tepla a energie, které sami produkujeme a nikoli uprostřed města pálit fosilní palivo dovezené z Ruska.
Text: Marek Pšeničný
Foto: PTAS
