Existují interiéry, které nepůsobí jen jako dobře navržený prostor. Mají v sobě vrstvu navíc – promyšlenost, materiálovou kultivovanost, práci s detailem i schopnost reagovat na charakter místa.
Konverze bývalé továrny v pražských Modřanech vytvořila prostředí, které má silnou identitu. Masivní železobetonové konstrukce, velkoformátová okna a výška stropů přesahující několik metrů určují rytmus celého bytu. Prostor není neutrální – nese v sobě historii, strukturu a výraz, který se nedá přehlédnout. Loftová dispozice umožňuje pracovat s otevřeností, světlem a vertikalitou způsobem, který běžné byty nenabízejí.

Propojení architektury a interiéru
Interiér pracuje s kontrastem mezi industriální hrubostí a precizní řemeslností. Minimalistické objemy nábytku nechávají vyniknout původní architekturu, zatímco promyšlené detaily vytvářejí komfort pro každodenní život. Řešení stojí na čistých liniích, ušlechtilých materiálech a technické dokonalosti tak, aby podtrhlo romantickou surovost loftu a zároveň do něj vneslo teplo a funkční komfort. Tento přístup ukazuje, že přidaná hodnota nevzniká efektem, ale souhrou proporcí, materiálů a funkce.
Projekt nabízí i zázemí, které rozšiřuje pojem bydlení – wellness zónu s bazénem v krytu civilní obrany, saunu, fitness, privátní kino či služby concierge. Tyto prvky doplňují charakter loftu a vytvářejí prostředí, které pracuje s komfortem v širším měřítku.

Obytné jádro
Obytná část loftu je postavená na výrazných, ale střídmých objemech, které dávají prostoru řád. Otevřená dispozice umožňuje plynulé propojení jednotlivých zón – od kuchyně přes jídelní část až po obývací prostor. Nábytek zde nepůsobí jako dekorace, ale jako stavební prvek, který podporuje architekturu. Kombinace měkkých a tvrdých materiálů zjemňuje betonové pozadí a vytváří rovnováhu mezi industriální estetikou a domácí atmosférou.

Privátní klidová zóna
V ložnici se objevuje výrazný prvek v podobě volně stojící vany z barvené pryskyřice, která se stává ústředním prvkem ložnice. Tento motiv propojuje relaxační a obytnou funkci a ukazuje, jak lze pracovat s prostorem bez tradičních hranic. Ložnice je doplněna měkkými objemy a jemnými liniemi, které kontrastují s industriálním rámcem. Světelné objekty zde vytvářejí další vrstvu – pracují s gravitací, geometrií a odrazy, čímž prostor získává hloubku i vizuální dynamiku.
Šatní prostory jsou řešeny jako plnohodnotná součást interiéru. Walk‑in šatna i uzavřené varianty navazují na celkový koncept a nabízejí variabilitu, která je v otevřeném loftu zásadní. Úložné systémy zde nejsou skrytou technickou částí, ale promyšleným prvkem, který podporuje funkčnost a udržuje vizuální čistotu prostoru.

Barevné akcenty
Celým interiérem se vine jednotící barevný motiv v odstínech bordó. Objevuje se na detailech sedacího nábytku, v textiliích i na výrazných objektech v ložnici. Tento akcent propojuje jednotlivé zóny a dodává prostoru osobitost, aniž by narušoval jeho střídmý charakter. Barva zde funguje jako jemný, ale důsledný nástroj, který sjednocuje atmosféru celého bytu.
Interiér doplňují díla výtvarníka a sochaře Rudolfa Burdy, které nejsou pouhým doplňkem, ale stávají se integrální součástí interiéru. Dominantní objekt pracuje s vizí budoucnosti a architektonickou imaginací, další díla přinášejí geometrickou strukturu, rytmus a materiálovou hloubku. Skleněná skulptura z ručně foukaného křišťálu pak vnáší do prostoru světelnou proměnlivost a jemnou dynamiku. Umění zde vytváří další významovou vrstvu a vstupuje do dialogu s architekturou i materiály.
Text: Jana Šulcová
Foto: Poliform



