Máte chuť k té růži přivonět, pohladit peří skřivánkova křídla, usednout vedle loďky na mořském břehu… Motivy na akvarelech Kateřiny Mášové ožívají a vnášejí do našich dnů klid, vášeň, a hlavně úžasnou harmonii.
Kateřina si odmalička malovala a něco tvořila. Nepochází z umělecké rodiny, proto si musela svou cestu k umění tak trochu vybojovat. Je samouk a je na to hrdá. Vše, co se naučila, je výsledkem dlouhé cesty pokusů a omylů, z nichž se vyvinul konečný rukopis. Mnozí už jej poznají a říkají, že si koupí Kateřinina obrazu přinášejí do svého příbytku radost.
Proč akvarel?
Zpočátku malovala tužkou a suchým pastelem a pak se rozhodla, protože doma nemá atelier, pro druhou nejtěžší malířskou techniku, akvarel. Jeho tvorba moc prostoru nepotřebuje. Zato vyžaduje důkladnou přípravu, následné opravy totiž nejsou možné. Obraz se musí povést na první pokus. Kateřina je maluje na 100% bavlněný papír. Vzorem jí byli William Turner a Albrecht Dürer.
Malování = dívání
Při svém stylu malby a lásce k realismu došla Kateřina k závěru, že pokud má člověk špetku talentu, dá se vše „vykoukat“. „Každý objekt má svá pravidla. Když je zachytíte, dosáhnete realistického vzhledu a objekt na obraze se jeví jako skutečný.“ Autorka miluje detaily, proto při tvorbě používá lupu, aby byl obraz dokonalý i při detailním prohlížení.
„Nejtěžší je nápad, co namalovat. Jakmile je toto za vámi, máte skoro vyhráno,“ říká. Velice důležitá je i kvalita pomůcek, které pak umocní výsledný efekt obrazu. Proto Kateřina používá to nejlepší, co se dá k technice akvarelu sehnat.
Témata hledá v běžném životě. Je milovnicí přírody, a tak jsou častými modely ptáci a drobný hmyz, které autorka zakomponuje do různých zátiší. Její obrazy jsou lehce čitelné, proto si našly velice rychle svůj okruh příznivců.
Důležité je štěstí na lidi
První samostatnou výstavu měla Kateřina Mášová v roce 2013 v Galerii Art Residence Prague v Mostecké ulici, kterou vede galeristka Kateřina Adámková. Dala v té době prostor naprosto neznámé malířce, která ji zaujala technikou a motivy, které ztvárňovala.
Poté se jí ujala AA Galerie na Újezdě, vedená Olgou Konvalinkovou. Tam Kateřina částečně působí i dnes. Zúčastnila se zde spousty výstav a pravidelných úkolů 30×30. V roce 2018 zaujal její obraz jménem Harmony balance, znázorňující kameny navrstvené na sebe, galeristu Miroslava Lipinu. Vzal si jej do své staroměstské Galerie LaFemme – a obraz byl do čtrnácti dnů prodaný. Jako jeden z mnoha od té doby.
S tím prvním obrazem Harmony balance se pojí i krásná historka. Kateřině napsala paní, která měla o obraz zájem a odkázala ji do galerie. Když tam zájemkyně dorazila, nebyl už obraz k mání, byl zamluvený. „Paní byla velmi smutná a napsala mi o tom. A pak se mi svěřila i se svým radostným překvapením. Na oslavě narozenin visel nad místem, kde měla paní usednout, její vysněný obraz Harmony balance,“ vzpomíná Kateřina.
Přiznává, že skoro vždy ví, kdo je majitelem jejích nových obrazů. Říká, že každý obraz je jako dítě, které vypouštíte do světa a je důležité vědět, kde bude jeho nový domov.
Od krajinek k aktům
Zpočátku malovala, fascinována Turnerovými akvarely, krajiny plné loděk a březových hájů. Teď jsou to hlavně květiny a drobní živočichové. Při malování květin zachycuje křehkou krásu okvětních lístků s kapkami rosy a člověk má pocit, že se dívá na fotografii. Skoro ve všech obrazech se objevují motýli, kteří mají vždy skrytý význam. Stejné je to s různými druhy ptáků, i ti musí mít svůj duchovní význam, který pomáhá dotvořit téma obrazu. Velice často můžeme na akvarelech Kateřiny Mášové najít 24karátové zlato, které výsledný efekt ještě umocní.
Jednou za čas utíká k aktům žen. Maluje je specifickým „duhovým“ stylem, který je snový a současně realistický. „Malba aktů je pro mě vždy relax. Po hodinách malování detailů peří a křidélek pod lupou ráda utíkám do světa aktů, které se malují úplně jinak. V podstatě samy.“
Text: Marie Rubešová
Foto: archiv Kateřiny Mášové
Kateřina Mášová
Narodila se 17. 4. 1976 v Praze. Vystudovala gymnázium ve Vlašimi, a ještě rok studovala ekonomickou nástavbu v Benešově. Od roku 1995 pracuje v Praze, kde působí dodnes v oblasti logistiky. S manželem, dětmi a pejskem Welsh Corgi žije na Dobříši, kde tvoří své obrazy. Každý rok namaluje pouze 12 obrazů. Jsou vždy použity do kalendáře, který se každý rok rozletí do všech koutů Evropy, ale i za oceán.
