Věděli jste, že nedostatečným odsazením kuchyňské linky může dojít ke kondenzaci vlhkosti a vytvoření nebezpečných plísní? Víte, že v okolních státech západní Evropy se mění kuchyňský nábytek více jak sedmkrát za život? Přitom u nás si obyvatelé pořídí nový kuchyňský nábytek maximálně dvaapůlkrát za život.
To není příliš dobrá zpráva pro naše zdraví, protože v dlouhodobě používaném povrchu zejména pracovní desky, dvířek, spojů se usazují nečistoty, zbytky potravin a dochází zde k tvorbě nebezpečných plísní a kvasinek. Podle výzkumů profesora virologie Charlese Gerby z arizonské univerzity se často jedná i o nebezpečnou E.coli, nebo oportunní patogen Serratia Marcescens.
Zdravý odstup
Ale ani s novým nábytkem nemusíte mít vyhráno. V současné inflační ekonomice mnoho lidí ve snaze ochránit své finance investuje do nového moderního bytového vybavení. V dobré víře si pořizují drahý kuchyňský nábytek, ale netuší, že jeho chybnou instalací si mohou způsobit mnoho problémů, finančních i zdravotních. Největším prohřeškem v tomto směru je chybějící odsazení kuchyňského nábytku od stěny. Proč je to tak důležité? Kuchyně se většinou umísťují na obvodovou stěnu domu, a ta je náchylná pro vznik tepelných mostů a kondenzaci vzdušné vlhkosti. A abychom tuto vlhkost spolehlivě odvedli mimo citlivý povrch zadní části nábytku, potřebujeme odstup kuchyňské linky od stěny cca 1,5 cm u horních závěsných skříněk, až 7 cm u skříněk pod pracovní deskou a odvětrání vnitřních prostor skříněk. V opačném případě riskujete během relativně krátké doby (v řádu týdnů) nepříjemnou konfrontaci s kolonií nebezpečných plísní. Pokud tedy nechcete nový nábytek zničit vlhkostí a chcete ušetřit svůj organismus setkání s nebezpečnými sporami plísní, neinstalujte nábytek tak, aby přiléhal celou plochou těsně na stěnu. A s jakými plísněmi se můžete za kuchyňskou linkou setkat? Jde zejména o nebezpečnou černou plíseň Aspergillus niger (Kropidlák černý) nebo kolonie plísně Stachybotrys.
Šéfkuchař formaldehyd
Bohužel plísně nejsou jediným nebezpečím, které vás při pořízení nového, nejen kuchyňského nábytku čeká. Řeč je o látce zvané formaldehyd. Hlavním zdrojem formaldehydu v bytech bývá jeho vybavení – nábytek z dřevotřísky, podlahoviny, koberce či tapety. Z materiálů obsahujících formaldehyd se tato chemická látka uvolňuje do vnitřního prostoru bytů a budov a vdechováním následně vstupuje do organismu. V těle pak působí jako karcinogen. Zásadní je tedy kvalita a původ použitých materiálů – v našem případě dřevotřísky. Nechvalně proslulé jsou v tomto směru některé dřevotřískové materiály ze zemí bývalého Sovětského svazu, například Litvy a Běloruska. Kompaktní desky vyrobené podle normy EN438 automaticky spadají do formaldehydové třídy E1. Zde není nutné pravidelně kontrolovat obsah formaldehydu a těkavých organických látek.
Formalehyd a normy
Technická norma ČSN EN 13986 obsahuje požadavky na přítomnost formaldehydu. Výrobky se dělí na dvě emisní třídy. Desky emisní třídy E1 jsou vhodné i na dětský nábytek, zatímco desky třídy E2 na opláštěné příčky, venkovní stavby a podobně, a jejich použití do interiéru se nedoporučuje. Stává se, že někteří nepoctiví prodejci desku emisní třídy 2 prodají za cenu desky třídy 1, čímž samozřejmě porušují zákon na ochranu spotřebitele. Dojít může i na to, že velkoobchodník doveze desku emisní třídy 3, která na evropském trhu není povolena. Chcete-li mít jistotu, požadujte certifikát a dodací list potvrzující kvalitu a nezávadnost zboží. Poctivý prodejce určitě nebude mít problém předložit údaje o původu a kvalitě použitých materiálů, včetně emisních tříd škodlivin (případně zakotvit do kupní smlouvy). Stejně jako předložit certifikáty konstrukční pevnosti a zdravotní nezávadnosti.
Text: Tomáš Sysel (IZB)
Foto: Archiv IZB
Institut zdravého bydlení
Institut zdravého bydlení je nezávislá platforma, která si dala za cíl zvýšit povědomí o problematice zdraví, staveb a škodlivin v našem prostředí. Rozvíjí povědomí o zdravém bydlení a možném vlivu stavebních materiálů na naše zdraví. IZB je však širší – zkoumá a zpracovává nejen nejnovější poznatky a studie o vlivu škodlivin na naše zdraví, ale zabývá se i tématy udržitelnosti, ekologie, rezidenční psychologie.
