Unikátní výstava s názvem Bytové družstevnictví minulost, současnost, budoucnost byla instalována ve venkovním prostoru před Fakultou stavební ČVUT v pražských Dejvicích na šesti oboustranných panelech. Prohlédnout si ji mohli zájemci až do konce ledna letošního roku.
K vidění byly poutavé texty a historické i novodobé fotografie mapující družstevní výstavbu v České republice od dob Rakouska-Uherska po moderní bydlení. Organizátory výstavy byly spolek DoDružstva z.s., Česká společnost pro rozvoj bydlení z.s. a Fakulta stavební, ČVUT v Praze. Expozice byla přístupná denně zdarma.
Iniciátorem výstavy byl spolek DoDružstva, který chce pomáhat k dostupnějšímu bydlení a ukázat veřejnosti, že družstevní výstavba není jen minulost, ale je v ní i budoucnost. „Denně komunikujeme s desítkami zájemců o družstevní bydlení a otázka, jak budou města podporovat dostupné družstevní bydlení a kdy budou hotové první takovéto projekty, je ta nejčastější. Věříme, že družstevní výstavba je dobrou možností, jak překonat současnou krizi bydlení a umožnit vlastní bydlení zejména mladým lidem, kteří si ho nyní často nemohou dovolit. Družstva nejsou reliktem minulosti, naopak věříme, že právě moderní technologie, které zásadním způsobem proměňují možnosti zadávání zakázek, jejich kontroly, možnosti sdružování, komunikace a hlasování lidí, možnosti financování realitních projektů, umožní návrat družstevní výstavby, avšak v novém kabátu,“ říká Jan Eisenreich, zakladatel spolku DoDružstva.cz. „Současná laická veřejnost nezná nedávnou historii, kterou je potřeba připomínat. Současná bytová situace a přístup k vlastnímu bydlení nahrává družstevní výstavbě, což je vhodným připomenutím v současné popandemické době pro zajištění bydlení,“ upřesňuje doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. z Fakulty stavební, ČVUT v Praze.
Autorům expozice se podařilo vytáhnout zajímavosti z archivů a získat i novodobé snímky úspěšných družstevních projektů, které vznikly díky spolupráci s obcemi. V textech výstava nabídla vzpomínky pamětníků i odborníků, kteří se zabývají výstavbou i správou družstevních domů. „Divák se dozvěděl o počátcích družstevnictví v dobách Rakouska-Uherska, jeho rozmachu z doby První republiky i o vzletech a pádech, které ho provázely v období socialismu. Prostor byl věnován i současnému vývoji a trendům v družstevní bytové výstavbě. Tento celek doplnily informace a zajímavosti z družstevní historie, stručné nahlédnutí do správy bytových družstev a zajímavé příklady bytového družstevnictví ze zahraničí,“ upřesňuje kurátorka výstavy Ing. arch. Anna Marie Černá z Fakulty stavební, ČVUT v Praze.
Družstevníci realizovali v posledních deseti letech skoro třicet projektů s více než dvěma tisíci novými družstevními byty, v nichž našlo svůj domov kolem pěti tisíc lidí. Ve většině projektů se angažovala velká bytová družstva, byť primát v počtu založených projektů patří Coop Development, družstvu. A družstevní bytová výstavba není jen Praha nebo krajská města jako Plzeň, Liberec či Pardubice, ale i menší obce jako jsou Milovice, Dobruška, Pacov nebo aktuálně Svitavy. V současné době se stále více o družstevní bytovou výstavbu zajímají obce, Praha a Brno připravují vlastní cesty k družstevnímu bydlení. Celkem v České republice žije ve družstevních domech a bytech milion lidí.
| Zatímco první vůbec doložené družstvo na světě založili skotští tkalci v roce 1761, u nás začala vznikat zhruba o sto let později. Za první družstvo ve střední Evropě je považovaný Gazdovský spolek založený v roce 1845 na území dnešního Slovenska. Nejstarším družstvem na našem území pak byl První pražský spořitelní spolek z roku 1847. Skutečný rozvoj družstevních spolků všeho druhu ale začal až po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a robota. |
|
Členská a podílní knížka obecně prospěšného stavebního a bytového družstva inženýrů v Praze |
| Zajímavostí určitě je to, že provoz a údržbu Národního divadla také spravovalo družstvo. Podobně tomu je i u Petřínské rozhledny, kterou postavilo také družstvo, a lidé zřídili právě družstvo, aby mohli založit pražskou Zoologickou zahradu. Důkazem, že družstevnictví bylo vyhledávaným způsobem zaopatření bydlení v různých společenských vrstvách obyvatel, je vila bratří Čapků na Vinohradech postavená v letech 1923-24. Dům se po svém dokončení stal místem setkávání legendárních pátečníků a po zahradě se proháněl malý foxteriér Dášeňka. „Přestěhoval jsem se do nového kvartýru, následkem čehož požívám jistých nebývalých rozkoší, jako je zahrádka, sluneční úpal a tak dále. Jinak je to tu pěkné, a hlavně nedobytné,“ napsal Karel Čapek v dopise své milence Věře Hrůzové. Vila dnes stojí v ulici Bratří Čapků na rozhraní Vinohrad a Vršovic a expozice připomněla i její zajímavé dobové i současné fotografie. |
Text: Táňa Pikartová
Foto: DoDružstva
