Bohužel nemáme všichni možnost realizovat své pěstitelské touhy na zahradě či alespoň malé zahrádce. Avšak k takové realizaci mnohdy postačí i obyčejný balkon či malý balkonek. A že můj balkon se dá nazvat opravdu jen balkonkem? Nevadí.
Každý centimetr se počítá
Aby se pouhých pár metrů prostoru balkonku tak rychle neokoukalo, snažím se mu každoročně dát jiný vzhled. Znamená to, že pro každé léto zvolím jinou dominantní rostlinu. Jeden rok vévodí mému balkonku například převislé i vzpřímené verbeny, další rok krásné královny lilie, jindy to byly gladioly, příště zase fuchsie. Letos hrají prim pelargonie. Vždy volím takovou dominantní rostlinu, která pokvete celé léto. Ostatní balkonové rostlinky volím tak, aby barevně ladily s hlavní rostlinou a aby tak vytvářely krásné barevné kompozice. Kvetoucí balkonek, to není jen záležitost dvou letních měsíců. Když zvolíte takové rostliny, které budou nakvétat postupně, můžete se jejich krásou těšit zhruba od května do října. Ale ani v zimě nezůstává můj balkonek bez života. Zdobí jej totiž stálezelená tújka, neopadavé keříky a okrasné trávy.
Barevné kompozice podle fantazie
Velkou výhodou rostlin pěstovaných v nádobách na balkoně je i to, že je můžete téměř libovolně přemisťovat a vytvářet si tak barevné kompozice dle vlastní fantazie. A tak nejen každý rok, ale i každý měsíc může vypadat balkonek jinak. Máte-li na balkoně dostatek prostoru, nebojte se pěstovat malé keře a keříky, ať už okrasné květem či listem. Lze je výborně kombinovat s barevnými letničkami i trvalkami. Já jsem si svou balkonovou zahrádku doplnila o tavolník, túji, kalinu, syrský ibišek a tavolníkovec. V dnešní době můžete skutečně využít snad každý volný centimetr balkonu díky různě tvarovaným pěstebním nádobám. Je možné zakoupit truhlíky oválné, kulaté, hranaté, závěsné, dokonce závěsné i na okapovou rouru, truhlíky dělené, ve kterých jednotlivé rostlinky mezi sebe vzájemně neprorůstají. Na pěstování bylinek jsou užitečné i závěsné nádoby, kdy na jedné svislé ose je připevněno několik nádobek v různých úrovních nad sebou. Vzhledem k možnosti zavěsit některé truhlíky na balkonové zábradlí a pod ně umístit truhlíky další, můžete tak rostlinky pěstovat ve dvou až třech patrech nad sebou.
Letos vévodí pelargonie
Jak už jsem zmínila, každý rok má na mém balkonku prioritní místo pro daný rok zvolená rostlina. Letos jsou to pelargonie. Z literatury jsem se o původu těchto oblíbených rostlin dozvěděla, že první pěstovaný druh pelargonie pocházel z Jižní Afriky a do Evropy byl přivezen již kolem roku 1600. Rostliny se pěstují ve variantách jak vzpřímených, tak i převislých a proto se dají na balkoně pěstovat i ve více patrech nad sebou.
Zakoupíte-li si kvalitní sazenice, rostliny při dobré péči vydrží i po mnoho let. Pokud se je rozhodnete přezimovat, je třeba uchovat je v suchu a chladu, na místě bez mrazu, jako je např. domovní chodba. Listy mohou v tomto období opadávat, není to ale na škodu. Ovšem odstraňujeme listy zaschlé. Na konci zimy tyto rostliny důkladně seřízneme a nově vyrůstající výhonky zaštípneme, aby se zbytečně nevytahovaly. Tím dosáhneme pěkného tvaru budoucí rostliny. Samozřejmě nezapomeneme rostliny každým rokem přesadit do nového substrátu (lze zakoupit již namíchaný substrát pro pelargonie) a pokud budou mít sazenice hodně přerostlé loňské kořeny, lze je i mírně zastřihnout.
Vhodné namnožení
Pelargonie (muškáty) si můžete také namnožit. Nejvhodnější je jarní období, kdy řízky z odřezaných vrcholů pelargonií poměrně snadno zakoření. Rostlinný řízek oddělíme od starší sazenice těsně pod kolínkem a necháme ho zhruba den zaschnout, potom z něj odstraníme spodní listy. Tyto řízky nejlépe zakoření v písku nebo ve směsi z písku a rašeliny, kterou mírně provlhčete. Pozor na přílišné zalití řízků, mohlo by dojít k jejich uhnití. Teplota pro zakořenění by měla být spíše nižší, kolem 15 °C a tyto řízky chraňte před přímým slunečním svitem. Jakmile se sazenice uchytí a zesílí, přesadíme je do nového substrátu pro pelargonie, který je již od výrobc
e obohacen o látky potřebné ke zdárnému růstu, rovněž tak o perlit, který substrát provzdušňuje a vylehčuje a přírodní jílovou složku bentonit.
Příliš vlhkosti škodí
Počet rostlin při výsadbě do truhlíků se řídí velikostí těchto pěstebních nádob, profesionální zahradníci doporučují přibližně 5 až 7 rostlin na truhlík o délce 50 až 60 cm. Já mám dobrou zkušenost s vysazováním rostlin způsobem „cik cak“, protože se tak při následném růstu rostlin truhlíky rychle zaplní a jednotlivé rostlinky si tolik nebrání v růstu. Nezapomeňte na „zmrzlé“ – připravené sazenice umístěte na balkon podle počasí, nejdříve na přelomu května a června.
Pelargonie nejlépe prospívají na slunném místě balkonu chráněném před větrem a prudším deštěm. Ze zkušenosti je nedoporučuji pěstovat v příliš velkých nádobách s větším množstvím neosázené zeminy, která při zálivce zůstává dlouho vlhká, případně zamokřená a špatně vysychá. Snadno pak dochází k uhnívání a následnému odumírání rostliny.
Hnojit či nehnojit?
Během celého léta pelargoniím svědčí středně vydatná zálivka a samozřejmě přihnojování. Přibližně prvních 6 týdnů rostliny čerpají výživné látky z nového substrátu, po této době je začínám přihnojovat ve vodě rozpustným hnojivem na pelargonie, které je k dostání v běžných zahradnictvích.
Pro ty, kteří nechtějí myslet na časté přihnojování, existuje dlouhodobě působící granulované hnojivo, které zásobuje rostliny živinami rovnoměrně po dobu až 6 měsíců. Jedná se o granule obalené v propustné membráně, přes kterou se živiny postupně uvolňují do půdy ke kořenům.
A co škůdci?
Ani pelargoniím se nevyhnou naši neoblíbení škůdci. Jedná se zejména o mšice, třásněnky a molice. Mšice způsobují škody sáním rostlin a třásněnky napadají převážně převislé pelargonie. Proti těmto škůdcům je nejlepší ochranou chemický postřik, který běžně kupuji v drogerii nebo v zahradnictví.
Molice muškátová napadá především spodní stranu listů pelargonií. Ty pak vad
nou, zasychají a opadávají, takže stonky rostlin zůstávají holé. Rovněž od těchto škůdců nám pomůže chemický postřik.
Nezapomínám na bylinky
Na svém balkonku nezapomínám ani na pěstování bylinek. Moci si každodenně po celou pěstební sezónu ustřihnout zcela čerstvé bylinky, navíc vlastní rukou vypěstované, jistě potěší každou hospodyni. Bylinky můžete pěstovat celé léto v květináči nebo truhlíku, ale nezapomínejte, že bylinky pro svůj zdárný vývoj a růst potřebují minimálně 4 až 5 hodin přímého slunečního svitu denně.
K jejich pěstování se snažím používat pálené květináče, které jsou vhodnější než plastové, protože „dýchají“, tj. umožňují prostup vzduchu ke kořínkům a rostlinky jsou v nich méně náchylné k zahnívání. Ovšem nezavrhuji ani moderní plastové truhlíky, jejichž kvalitní materiál umožňuje bezproblémové pěstování. Nikdy ale nezapomínám na dostatečný odtok přebytečné vody po zálivce. Proto některé bylinky pěstuji v závěsných truhlících. Při tomto způsobu pěstování má přebytečná voda po zálivce dobrý a dostatečný odtok a k bylinkám je rovněž i lepší přístup. Odpadne mi tak stálé ohýbání. Bylinky v nádobách nespotřebují tolik vody jako balkonové květiny, proto je zalévám, až když je substrát na povrchu suchý.
Bylinky, stejně jako ostatní rostliny, potřebují pro svůj zdárný růst dobré pěstební podmínky, což neznamená jen dostatek slunečního svitu, ale i kvalitní substrát. S oblibou používám tzv. výsadbový substrát, ať už pěstuji bylinky ze semínek nebo ze zakoupených sazenic. A stejně jako ostatní balkonové rostliny, také bylinky přihnojuji. Volím ale nižší koncentraci hnojiva, než pro ostatní rostliny.
Jaké bylinky zvolit?
Každý máme jistě své oblíbené bylinky, mně se nejvíce pro rodinnou kuchyni osvědčilo pěstovat tymián, šalvěj, estragon, dobromysl, kopr, pažitku, libeček, majoránku a bazalku. Např. bazalka obsahuje silici, která podporuje trávení, zlepšuje chuť k jídlu a má mírné desinfekční účinky. Přidávám ji do zeleninových salátů, těstovin i do polévek. Je třeba ji používat čerstvou, neboť sušením ztrácí velkou část právě těch užitečných silic, pro které je zejména pěstována. Šalvěj lékařská je nejen užitečnou bylinkou, ale je okrasná už svými listy, které mají mírně stříbřité zabarvení. V kuchyni ji používám nejčastěji při přípravě ryb nebo pečeného masa. Dobromysl neboli oregano pro jeho výraznou vůni i chuť využijete např. do omáček na těstoviny, na pizzu a dokáže ozvláštnit i chuť pečeného kuřete. A jak využít v kuchyni ty ostatní bylinky? Jistě máte každý svůj oblíbený recept.
Text: Alexandra Hurtová
Foto: archiv autorky
