Jaká asi bude první proměna aktuální série pořadu Jak se staví sen? Babička Zdeňka se sama stará o svoji vnučku Anitu. Navíc spolu bydlí v jednom pokoji. Emotivní příběh a bytová nouze – to je přesně výzva pro ostřílenou designérskou dvojici Kamilu s Františkem. A jako vždy budou mít na práci pouze pět dní. Držte jim palce!
Důchodkyně paní Zdeňka měla dvě děti – syna a dceru. V devatenácti letech její dcera Zdenička odešla do Itálie a žila tam téměř devět let. Našla si skoro o dvacet let staršího přítele, který vlastnil několik barů, takže u něj i pracovala. Potom se vrátila do Česka, kde se seznámila s budoucím otcem svých dvojčat. Nevzali se, ale nastěhovali se do společného domu. Narodila se jim dvojčata Anita a Sofie.
Zdeňce s dvojčaty pomáhala maminka
Jenže později se ukázalo, že Sofie trpí dětskou mozkovou obrnou. Zdeňce s dvojčaty pomáhala právě její maminka. Otec dětí totiž moc nefungoval, a tak od něj odešla k mamince, která kvůli pomoci o nemocnou vnučku nastoupila do předčasného důchodu. Společně jezdily na rehabilitace, Zdeňka se naučila Vojtovu metodu a šestkrát denně se Sofií cvičila. Sofie chodila do speciální školky, Anita do klasické.
Biologický otec neměl zájem
Babička koupila dům, kde teď žije i s Anitkou. Po čase se její dcera i s dvojčaty vrátila do Itálie, kde si našla nového přítele. Jenže pak přišla paní Zdeňce strašná zpráva, že právě nový přítel její dceru zavraždil. A tak dvojčata skončila v její péči – biologický otec o ně nejevil zájem.
Sofie zůstala v ústavní péči
Zdravotní stav Sofie se bohužel zhoršil, a tak zůstala v ústavní péči. Paní Zdeňka by péči o ni už sama nezvládla. Sofinku společně s Anitkou pravidelně navštěvují a finančně přispívají také na její péči.
Jeden společný pokoj
Babička s Anitou mají jeden společný pokoj na spaní i učení. Dokonce spolu spí v jedné posteli. Do našeho pořadu je přihlásila známá, která ví, že tato situace není dobrá pro žádnou z nich. Moc by jim pomohly samostatné pokoje. A trocha soukromí by jim rozhodně pomohla na jejich společné cestě životem.
Gramofon a kurz zpěvu
Babičku by potěšil gramofon, Anitu kurz zpěvu nebo tance. Pro Sofii by babička chtěla zařídit pobyt v zařízení Zvoneček, které poskytuje dětem s podobným postižením nadstandardní péči a ubytování na celý život.
Samostatné pokoje a kuchyň?
Designéři se v rámci rekonstrukce museli pustit do oddělení společného spaní a vytvořit samostatné pokoje pro babičku a vnučku. Babička by si také zasloužila novou kuchyň.
Proměna inspirovaná secesí
„Proměna byla velmi citlivá, bolestivá, emotivní, něžně květinová, inspirovaná secesí. Hned od prvního povšimnutí si secesních obrazů v chodbě jsme věděli, že budou pro paní Zdeničku osobní vzpomínkou, a tudíž pro nás inspirací pro proměnu. Hledali jsme cestu, jak oddělit dětský pokoj od obývacího pokoje, aby měla Anitka samostatný vstup,“ vysvětluje architektka Kamila Douděrová.
Dalším problémem byly průchozí místnosti
„První problém, kterého jsme si povšimli hned u zádveří, byl chlad. Zádveří není odděleno dveřmi od chodby, ze které se vstupuje také do koupelny, kde by měla být teplota komfortnější. Další problém byly průchozí místnosti, z kuchyně se vstupuje do obývacího pokoje a z obývacího pokoje do ložnice, kde spaly vnučka s babičkou pohromadě. Chybělo jim oběma své soukromí. Vyřešili jsme to přidáním dveří v chodbě, vznikla tak chladná část navazující na zádveří a teplá se vstupy do koupelny a nově vzniklého dětského pokoje,“ doplňuje designér František Kobližka.
Nábytek je světlý, neutrální, s lehkou profilací
Styl proměny se nese v duchu secese, inspirace přírodou, květinami. Paní Zdeňka je přes všechny rány osudu veselá paní, respektive bývala dříve, před tragédií. Proto architekti interiér pojali vesele, barevně je inspirován secesí. Vyšli z výrazného květinového motivu, netradičně umístěného na strop. Napínaný podhled přechází v tapetu na stěně. Květiny přecházejí za nábytek. Ten byl volen světlý, neutrální, s lehkou profilací, aby to odpovídalo zlehka secesi.
Ve složeném stavu je místo dvoulůžka sedací souprava
Květinový leitmotiv se promítl i do tvaru svítidel, tapety v nice. Nika vznikla zazděním původního průchodu mezi obývacím pokojem a ložnicí. Architekti do ní umístili pietní místo s urnou dcery. V obývacím pokoji navrhli sklopnou postel pro babičku, umístěnou do nábytkové sestavy se skleníkem a knihovnou pro gramodesky. Ve složeném stavu je místo dvoulůžka sedací souprava.
Fialová barva propojuje všechny místnosti
Dětský pokoj je navržen v podobném konceptu, dominuje zde fialová rostlinná fototapeta. Fialová propojuje všechny místnosti, je to oblíbená barva babičky i vnučky. Jako doplňkovou barvu architekti zvolili zelenou, která je netradičně umístěna na dveře, podtrhuje koncept splynutí s přírodou, které bylo pro secesi typické.
Text: Filip Budák
Foto: PRIMA
Ing. arch. Kamila Douděrová
Kamila je absolventkou Fakulty architektury na pražském ČVUT, zkušenosti získala také během stáže ve Francii na École d´architecture de Nantes. U svých návrhů se snaží spojit funkčnost, nápadité barvy, a hlavně naslouchá požadavkům klientů, vůči kterým se snaží být maximálně empatická. Každý její návrh je originál. Miluje kubismus, obdivuje gotiku. Od roku 2010 má vlastní architektonické studio KamiDesign. A je jedinou designérkou, která se objevuje v pořadu Jak se staví sen nepřetržitě od začátku vysílání.
Ing. František Kobližka
Charismatický František absolvoval Vysokou školu pozemního stavitelství a architektury. V nitru se necítí být ani architektem, ani designérem, ale vlastně poradcem, psychologem, obchodníkem, návrhářem, rétorem, průvodcem i dělníkem. Františkovým krédem je spokojenost zákazníka. Jeho specializací posledních let jsou interiéry koupelen.
Původní stav bytu
Nový vzhled bytu po rekonstrukci ve stylu secese
